Kdo už se trošku vyzná v chovu kladrubských koní u nás, určitě ví, že je nenajde jen v oněch slavných Kladrubech nad Labem, ale natrefí na ně i v menším městečku Slatiňany. A kdo o tom snad ještě nic neslyšel, nechť mu patří následující řádky...

Lokalita hřebčína: Slatiňany, Pardubický kraj, v Železných horách
Hlavní chovné plemeno: Starokladrubští koně - mohutní kočároví koně, kteří byli chováni zejména pro reprezentaci a ceremoniálům tehdejšího Rakouska-Uherska. Jsou to teplokrevníci, na jejichž původu má vliv zejména starošpanělská a staroitalská krev. Patří mezi tzv. barokní koně, které lehce rozpoznáme podle jejich typických znaků - klabonosá hlava, vysoko nasazený mohutný klenutý krk, široká záď a vysoká akce předních nohou v klusu. Chovají se dvě sekce starokladrubáků - bělouši (v Kladrubech) a vraníci (ve Slatiňanech).
Historie: Hřebčín ve Slatiňanech nemá stejnou historii jako kladrubský národní hřebčín, ač jsou to v současnosti objekty k sobě pevně svázané chovem stejného plemene koní. Nejprve zdejší stáje sloužily pro chov dostihových a honebních koní a nynějším účelům slouží až po ukončení druhé světové války, kdy se sem začal soustředit chov starokladrubských vraníků. Tato sekce kladrubského plemene totiž prošla strastiplnou historií. Chov vraníků byl založen roku 1579 císařem Rudolfem 2. (:-D jak se píše na klávesnici římská dvojka???) stejně jako chov běloušů, avšak roku 1931 byl zrušen a stádo téměř zcela zlikvidováno. Později roku 1939 byla profesorem Bílkem zahájena v Průhonicích u Prahy opětovná regenerace chovu starokladrubských vraníků, která se později přesunula do nám známých Slatiňan. Od roku 1922 je hřebčín součástí Národní hřebčína v Kladrubech nad Labem.
Současnost: Hřebčín Slatiňany nyní vlastní asi 250 starokladrubských koní - převážně vraníků, přičemž základní stádo se skládá z 72 klisen, 14 hřebců a 80 hříbat do věku 3,5 let. České "černé perly" nacházejí velké uplatnění zejména ve vozatajství, drezuře, parkuru a borokním ježdění. Svá místa si vydobyli i jako koně jízdní policie v Ostravě a Pardubicích.
Hippologické muzeum: Součástí Slatiňanského "koňského" objektu je i Státní hippologické muzeum, jehož návštěvu nesmí promarnit žádný koňák. Skládá se z vědecké části, kde je vysvětlen vývoj koně a zaměřeno je zde i na anatomii a fyziologii koně (prostě věda...), a umělecké části, kterou tvoří zámecká expozice ukazující koně jako motiv výtvarného umění.